Víte, že úklid domácnosti nemusí nutně znamenat, že se v domácnosti nevyskytují potenciálně škodliví mikrobi, kteří se sem neustále dostávají se zpracovávanými potravinami, lidmi a zvířaty, která v domácnosti žijí. Tito mikrobi jsou neviditelní, a proto se jich běžným úklidem nezbavíte. Účinným způsobem ochrany domácnosti před škodlivými mikroby je osvojit si správné hygienické návyky a důsledně je uplatňovat v kritických situacích, kdy je nejvyšší pravděpodobnost, že k šíření mikrobů dojde.  Tomu říkáme „cílená hygiena“.

Co je to „cílená hygiena“ a proč ji potřebujeme?

Zavedení postupů cílené hygieny do domácnosti je nejlepším způsobem, jak se ujistit, že pro ochranu sebe i své rodiny před infekčními chorobami děláte to nejlepší.

Cílená hygiena představuje prostředek, jak maximalizovat ochranu před škodlivými mikroby a současně zajistit expozice prospěšným mikrobům, které potřebujeme pro budování zdravé mikroflóry v našich střevech, dýchací soustavě, ústech a na kůži. Ta pomáhá snižovat riziko rozvoje alergií a dalších druhů onemocnění. 

Klíčem cílené hygieny je její důraz na narušení řetězce šíření infekčního onemocnění.  Toto pojetí se významně liší od tradičního názoru, že hygiena spočívá v odstranění špíny, ve které se údajně škodliví mikrobi nejčastěji vyskytují. Ve skutečnosti jsou zdrojem škodlivých mikrobů zejména ostatní lidé, kontaminované potraviny, voda a domácí zvířata.

Narušení řetězce šíření infekčního onemocnění za účelem prevence šíření škodlivých mikrobů

Škodliví mikrobi se do domácnosti dostávají zejména prostřednictvím osob nebo zvířat, kontaminovaných potravin nebo vody.  Neustále se uvolňují do prostoru a šíří se prostřednictvím nosičů, jako např. rukou, toalet, oděvů apod. Těmito mikroby se můžeme nakazit například tak, že se dotkneme infikovaného povrchu a poté si sáhneme na ústa, nos nebo oči. Další možností je např. konzumace kontaminovaných potravin, k jejichž kontaminaci došlo kvůli jejich zpracování kontaminovanýma rukama. Tomu se říká „řetězec infekce“. Aby se mohla infekce šířit, musí řetězec obsahovat všechny potřebné články. Narušíme-li tedy tento řetězec, infekce se nebude moci šířit.

Hygienické návyky doma uplatňujeme, abychom předcházeli dalšímu šíření škodlivých mikrobů tím, že narušíme jejich infekční řetězec.

Existují určité druhy mikrobů, u nichž je známa jejich potenciální škodlivost (např. některé střevní bakterie), které mohou růst a množit se tak, že vytvoří trvalá ložiska v místech, kde se hromadí stojatá voda, jako např. v umyvadlech, vanách, odtocích, pod okrajem toaletní mísy a v mokrých žínkách či mycích houbách. Tito mikrobi nejsou za normálních okolností škodliví, ale mohou ohrožovat osoby, které trpí sníženou imunitou vůči infekcím.

Kdy je třeba cílenou hygienu uplatňovat?

Cílenou hygienou se rozumí zaměření hygienických úkonů na okamžiky, kdy je nejvyšší pravděpodobnost, že se budou škodliví mikroby z výše uvedených zdrojů šířit. Mezi tyto okamžiky patří:

  1. Manipulace s potravinami
  2. Konzumace potravin rukama
  3. Použití toalety nebo výměna dětských plenek
  4. Kašlání, kýchání a smrkání
  5. Dotýkání se povrchů, kterých se často dotýkají také ostatní osoby
  6. Manipulace se špinavými oděvy a prádlem a jejich praní
  7. Péče o domácí zvířata
  8. Manipulace s odpady
  9. Péče o infikovaného rodinného příslušníka

Během těchto devíti okamžiků se musí hygienická opatření, jako např. mytí ruku, čištění povrchů apod., zaměřovat na kritické povrchy (tzv. kritické kontrolní body), u nichž může s nejvyšší pravděpodobností dojít k šíření škodlivých mikrobů.  Během všech těchto devíti rizikových okamžiků jsou kritickým kontrolním bodem ruce. V mnoha dalších situacích jsou to povrchy, které přicházejí do styku s potravinami, a také čisticí utěrky. Škodliví mikrobi se mohou šířit také prostřednictvím oděvů a domácího textilu, van, sprch a umyvadel a příležitostně také podlah a vybavení.

Důležité je si uvědomit, že přestože běžný úklid každý den nebo jednou za týden může přispět k prevenci šíření infekce, jeho přínos je relativně malý v porovnání s hygienickými postupy uplatňovanými v klíčových rizikových okamžicích za účelem ochrany před expozicí škodlivým mikrobům.

Jak narušit řetězec šíření infekčního onemocnění

Účelem hygienických návyků je omezit počet škodlivých mikrobů na rukou, površích a textiliích na úroveň, která není pro zdraví škodlivá. Toho lze dosáhnout takto:

  1. Odstraněním mikrobů z povrchů – pomocí čisticích produktů (např. pracích/mycích přípravků nebo mýdla) a omytím náčiní vodou. Oplachem pod čistou tekoucí vodou je v tomto procesu velmi důležitý.
  2. Zneškodněním mikrobů na površích v jejich původním místě – pomocí produktů nebo procesů, tj. tepla (např. praní prádla na vyšší teplotu), dezinfekčních přípravků, dezinfekce na ruce.

Ve většině situací čištění nebo mytí následované opláchnutím a usušením je pro prevenci šíření infekce dostatečné. Existují ovšem situace, kdy může být zapotřebí po čištění provést dezinfekci, např. pomocí dezinfekce na ruce, nemáme-li přístup k mýdlu a vodě, nebo čistíme-li povrchy, které nelze účinně opláchnout.

Hygiena rukou je sama o sobě nejdůležitějším hygienickým návykem a tvoří hlavní součást všech hygienických opatření ve výše uvedených devíti rizikových okamžicích.

Abyste zajistili, že jsou ruce hygienicky čisté, vždy je důkladně promněte mýdlem a vodou, dobře je opláchněte pod čistou tekoucí vodou a nakonec je usušte. Na mokré ruce se mikrobi přichytávají snáze než na suché. Nemáte-li přístup k tekoucí vodě a ručníku, použijte dezinfekci na ruce.

Cílená hygiena tvoří rámec udržitelné hygieny, protože předchází nadměrnému používání čisticích produktů. Zajišťuje také rozumnou míru používání dezinfekčních přípravků, aby se zabránilo rizikům souvisejícím s rozvojem antibiotické rezistence.

Bližší informace o cílené hygieně od IFH.

Spoluautorkou tohoto článku je profesorka Sally Bloomfieldová, která zastává funkci předsedkyně a členky vědecké rady IFH a také čestné profesorky institutu London School of Hygiene and Tropical Medicine. Profesorka Bloomfieldová je uznávanou odbornicí na poli domácí hygieny, přičemž na poli hygieny disponuje více než 30letými zkušenostmi ve výzkumu a vzdělávání.

International Scientific Forum (IFH) bylo založeno v roce 1997, aby na základě kvalitních vědeckých principů tvořilo a propagovalo hygienu v domácnostech a každodenním životě.